První americká šéfkuchařka se třemi hvězdami od Michelin Guide, Dominique Crenn, chystá na menu své sanfranciské restaurace Atelier Crenn zařadit laboratorně vypěstované kuřecí maso. Masa z běžné porážky vyřadila už v roce 2018.
Po té, co jako první americká šéfkuchařka získala tři hvězdy od Michelin Guide, míří Dominique Crenn k dalšímu prvenství. Její restaurace Atelier Crenn bude jako první takto oceněná nabízet svým hostům kultivované kuřecí maso, tedy maso z buněk. Navázala proto spolupráci se společností UPSIDE Foods, dříve známou jako Memphis Meats. V rámci tohoto partnerství bude Crenn poskytovat společnosti UPSIDE kulinářské poradenství, vyvíjet pro ně recepty a po posouzení regulačními orgány má v plánu šéfkuchařka kultivované kuřecí od společnosti UPSIDE podávat také ve své restauraci Atelier Crenn, kde se mimochodem od roku 2018 maso nepodává.
„Když jsem poprvé ochutnala kuře od UPSIDE, řekla jsem si, že je to přesně ono. Tohle je budoucnost jídla. Vzhled, vůně a propečení… UPSIDE Chicken je prostě vynikající," řekla Dominique Crenn pro magazín VegNews. „Lidé se konečně v tomto ohledu probouzejí a začínají si uvědomovat stinné stránky konvenční produkce masa, což mě před několika lety vedlo k tomu, že jsem maso z jídelníčku vyřadila."
V roce 2018 Crenn oficiálně oznámila, že ve všech třech svých restauracích přestane podávat maso, s výjimkou mořských plodů. Rozhodla se tak postavit proti negativnímu vlivu živočišné výroby na změnu klimatu a vytvořit precedens pro ostatní šéfkuchaře. Jakmile společnost UPSIDE získá souhlas vládních regulačních orgánů, vrátí známá šéfkuchařka maso na menu Atelieru Crenn. Bude to už ale jiné maso, bude se totiž v laboratoři vyrábět bez nutnosti porážet zvířata a poškozovat životní prostředí.
„Šéfkuchaři musí dalším lidem ukazovat tento uvědomělý proces výběru produktů," vysvětluje Crenn. „Jsem nadšená ze spolupráce s UPSIDE Foods a těším se, že do Atelieru Crenn opět přineseme maso, které bude chutné a všeobecně lepší pro svět."
Společnost UPSIDE založila kardioložka Uma Valetiová ve snaze narušit tradiční zemědělství. I proto navázala partnerství s Dominique Crenn. Ta je sama, jakožto šéfkuchařka, tvůrcem změn, proto bylo toto partnerství dalším přirozeným krokem. „Dlouhodobě obdivuji nadšení Dominique pro udržitelnost. Je neúnavná, přitom u svých jídel nedělá kompromisy v chuti nebo kreativitě. Je nám ctí, že se k nám připojila šéfkuchařka takového kalibru právě v této fázi, kdy se připravujeme na světovou premiéru kuřecího masa UPSIDE," řekla pro MAGAZIN Valetiová. „Je to vizionářka, která ví, že budoucnost jídla spočívá ve vytváření a posilování udržitelnějšího globálního potravinového systému." UPSIDE má po všech schváleních úřady v plánu navázat spolupráci s dalšími restauracemi a šéfkuchaři po celém světě. Hodlá také své kultivované maso nabízet zákazníkům skrze běžné prodejní kanály.
Startupy, zabývající se buněčným zemědělstvím, po celém světě pracují na obnově skutečného masa v laboratorních podmínkách, čímž šetří jak životy samotných zvířat, tak i zdroje potřebné k jejich chovu. Od steaku po humra - startupy už ukázaly, že pěstování živočišného masa z buněk je nejen možné, ale je to cesta vpřed, která by mohla zásadně změnit způsob výroby potravin k lepšímu a morálnějšímu.
Přestože vznikající odvětví má mnoho možností, v současné době je Singapur zatím jedinou zemí na světě, která udělila regulativní povolení pro pěstování kultivovaného masa. Koncem loňského roku získal kalifornský startup Eat Just, známý především díky své veganské vaječné náhražce JUST Egg, regulační povolení pro své kultivované kuřecí maso v Singapuru. Singapurská potravinářská agentura (SFA) po důkladném testování, dokumentaci a přezkoumání schválila prodej jejich kuřecího masa na buněčné bázi, které se prodává pod značkou GOOD Meat.
Odhaduje se, že na světě je každoročně chováno asi 50 miliard kuřat. Právě kuřata jsou označována za nejzneužívanější hospodářské zvíře. Znamená to, že každý den je poraženo více než 130 milionů kuřat. Většina kuřat je chována ve špatných podmínkách, které vytvářejí živnou půdu pro nové zoonózy. Tyto podmínky nejenže představují nebezpečí pro lidské zdraví v rozsahu, který by se mohl rovnat současné pandemii COVID-19, ale existence rozšířených nemocí mezi v klecích stísněnými ptáky vyžaduje používání antibiotik, což vede k rezistenci lidí vůči antibiotikům.
