VisitChef.com

Přibližme si stručně historii receptu na legendární kapří hranolky, jejichž ochutnávku nevynechá žádný lázeňský host nebo návštěvník malebné Třeboně. V roce 1993 vyladil tehdejší šéfkuchař restaurace Šupina František Hron s rodiči pro současného majitele pana Müllera recept k dokonalosti a začal jej popularizovat u široké veřejnosti. Záměr se zjevně povedl. Nejenže se využívá lokální a relativně levná surovina. V podstatě se rodině Müllerových podařilo vytvořit pro Třeboň tzv. „signature dish“, který je s tímto jihočeským městem neodmyslitelně spjat už téměř dvě dekády.

Colonel Sanders Jižních Čech

V roce 2004 se pan Müller pokusil o obnovení v té době již neplatného užitného vzoru a ochranné známky na „jeho“ kapří hranolky. Ovšem neúspěšně. „Žádost o patent byla zamítnuta, protože jeho platnost je až 30 let a recept by nesplňoval požadavky patentového zákona. Úřadu se především nelíbilo, že tento produkt, byť z naší rodiny, byl již v povědomí v celé třeboňské oblasti,“ říká majitel restaurace Petr Müller a přiznává, že byla velká chyba nechat péči o rodinné zlato na právní kanceláři. 

Samostatné užívání slovního spojení „kapří hranolky“ tedy není aktuálně chráněno a může jej užívat kdokoliv. Kombinovaná ochranná známka kapří hranolky s vyobrazením kapra v logu restaurace Šupina však stále platná je a je tak jedinou jistotou Petra Müllera, že mu nikdo neotevře hned za rohem restauraci pod stejným názvem.

„Domnívám se, že pokud si platím u patentového úřadu kombinovanou ochrannou známku na slovní spojení „kapří hranolky“ (pozn. red.: jde o kombinaci loga a názvu, která se musí vždy užívat spolu), mělo by to být respektováno ostatními restauracemi a výrobci. Není přeci možné, aby si jen tak dali tento název na své jídelní lístky nebo výrobky bez mého povolení,“ popisuje svůj postoj pan Müller.

Panu Müllerovi jde logicky především o to, aby spojení slovní spojení „kapří hranolky“ bylo jasně spoutáno s jeho firmou a zachovala se tak dlouholetá tradice třeboňského receptu. Právě ten se většina restaurací snaží napodobit. „Přál bych si, aby byl náš recept dodržován a nebyla tak v konečném důsledku poškozována reputace, kterou jsme se dlouhá léta snažili budovat,“ stěžuje si pan Müller a pokračuje: „Samotný recept je připravován z kapřích filetů a speciálně míchaného koření, což samozřejmě většina restaurací nebo bister nedodržuje. Hranolky připravuji z rybích půlek s kostí, o koření ani nemluvě.“

Kapří trojúhelníky

Samotný základní recept a technologický postup nejsou žádným tajemstvím. Po sítích nebo v televizi kolují stovky zaručených receptů. Ten originální může být ovšem vždy jen jeden a pan Müller si myslí, že on by měl být jediný, kdo jej smí pod názvem „kapří hranolky“ prodávat. „Každý ať si obaluje a smaží co chce a v čem chce, o to mi vůbec nejde, jde mi o to, že u toho nesmí na území České republiky užít název „kapří hranolky,“ říká Petr Müller a snaží se o smířlivý přístup ke všem, kteří podle jeho názoru parazitují na jeho patentu.

„Klidně se to může jmenovat kapří trojúhelníky. Jde mi především o slovní spojení, když k tomu bude někdo seriózně přistupovat, nejsem proti tomu se domluvit,“ a vyzývá všechny, ať jej kontaktují. A pokračuje: „Pokud to bude splňovat náš standard, klidně ať to slovní spojení po zasmluvnění používají. Nebráním se nikomu dodávat i polotovary pokud přistoupí na dohodu o kvalitě. Receptura je nezaměnitelná a neexistuje tedy žádný důvod, aby se pod tímto slovním spojením prodával nekvalitní produkt nebo produkt, který jsem neodsouhlasil. Spolupráci s nikým se nebráním, ale musí to být ošetřeno licencí nebo jinou vzájemnou dohodou.“

Stejný pohled na věc ovšem nesdílí ti, kteří smaženého kapra běžně používají na svých jídelních lístcích nebo jej popularizují v televizních pořadech. Je známo, že recept na „kapří hranolky“ použili v televizi Kluci v akci, Roman Paulus, terminologii využívá i společnost Rohlík.cz, síť obchodů Lidl a do svého menu ho zařazuje i populární Masterchef, Jan Punčochář.

Petr Müller s hořkostí popisuje současnou situaci: „Restaurace U Matěje dostala email s upozorněním, že prodává pokrm pod názvem, který by se bez mého svolení neměl užívat. Výsledkem jednání bylo, že do celé záležitosti vstoupili právní zástupci, kteří to za nás řeší.“ A dále pokračuje: „Mojí snahou nebylo poškodit jejich podnikání, tak jak to dělají oni mě, ale minimálně jsem je požádal, aby název upravili dle platné české legislativy. Přijde mi to nefér, jak lidsky tak právně a nepřijde mi to od nich košer.“

Panu Müllerovi jde především o to, aby na jeho patentovaném receptu nevydělávaly jiné komerční subjekty. Na druhou stranu je smířen s tím, že v regionu Třeboňsko je tento pokrm zavedenou tradicí a tak "nechává své spoluobčany žít", přestože se dopouštějí (pozn. red.: dle jeho názoru) taktéž nelegálního porušování zákona. A to jak při pouličním, tak při restauračním prodeji kapřích hranolek.

U někoho kapr nesmrdí

„Nebudu si dělat ve svém městě zlou krev, protože to, co nabízí pouliční prodavači při výlovu rybníka, nebo jiné restaurace, neodpovídá mému standardu kvality a nestojí mi za to s nimi bojovat. Samozřejmě s tímto špatným receptem kazí pověst mně, ale především si jednotliví plagiátoři kazí pověst sami sobě. Protože ten produkt nemá s originální kvalitou nic společného,“ popisuje svůj pohled na věc pan Müller.

Obchodní záměr a logický sentiment vůči rodinnému stříbru dává panu Müllerovi jistě morální právo na to, aby se dožadoval určité míry spravedlnosti. Poslední zbytky právního prostředí u nás však dávají za pravdu těm, kteří tvrdí, že mohou připravovat kapra na stejném principu, který byl vymyšlen v jihočeském rodinném podniku. Mimochodem, tvrzení, že nikdo nedokáže připravit kapří hranolky tak dobře, jako je připravuje právě restaurace Šupina, je velmi odvážné.

Minimálně dvě místa v Praze je připravují báječným způsobem a samozřejmě, každý po svém. V již zmíněné restauraci U Matěje se připravují s koprovou majonézou, v restauraci Vallmo jsou občas zařazeny na degustační menu s dalšími delikatesami z kapra: carpacciem a kapřím tatarákem. A s veškerou úctou k originálu si u nás v redakci myslíme, že jsou, co do jemnosti chutí a využití koření, o něco lepší. Ostatně Martin Makovička (spolumajitel a šéfkuchař restaruace Vallmo, o které jsme psali zde), který v Třeboni působil a pomáhal panu Müllerovi s rozjetím nového fine diningového konceptu (restaurace Šupinka, aktuálně z důvodu nedostatku kvalitního personálu zavřená), má s třeboňským kaprem bohaté zkušenosti.

Petr Müller momentálně svěřil celou věc renomované pražské právní kanceláři a doufá, že toto více jak dekádu trvající martyrium bude brzo ukončeno. Jeho snem je představit ucelené portfolio produktů, které jsou spojené s tradiční jihočeskou rybou. Má k tomu dobře našlápnuto. Kromě ubytování, restaurace pro turisty a zážitkové restaurace, mu chybí už jen samotná výroba kapřích hranolek pro obchodní řetězce nebo prodej licencí na jejich výrobu.

Zda se mu to podaří, je otázkou, boj to bude tuhý a my pro vás budeme tuto kauzu sledovat.