Každý tam chce, každý tam jednou musí. U Matěje vítají hosty od roku 2019, což rozhodně není dlouho. Zdá se ale, že jich hostili už celé davy. A my jsme chtěli, fakt jsme chtěli, ale nebylo nám to přáno.
Když si v podělí zavoláte do restaurace U Matěje, které velí populární šéfkuchař Jan Punčochář, může se vám stát to, co se stalo nám – v daném týdnu už mají večerní stoly plně obsazené a rezervaci tedy nemohou slíbit. Ale nechceme vás odradit, klidně to zkoušejte. Třeba se strefíte do méně vytíženého týdne. I když kdo ví… Po koroně si mnoho restauratérů stěžuje na malé tržby a prázdné hospody, ne však Radek Kašpárek, Pavel Býček nebo právě Jan Punčochář. A díky bohu za to! Přejeme jim to na sto procent.
Zpátky k naší story – na základě popsaných událostí jsme si rezervovali stůl v čase obědů. Počasí bylo skvělé, obsluha rozverná, hospoda v té chvíli plná tak napůl, vše nasvědčovalo tomu, že si oběd U Matěje užijeme.
Číšník přinesl menu a rovnou nám mimo něj nabídnul rybu dne – pstruha lososovitého s bramborem, chřestem a citrónovou omáčkou, v tomto případě velouté. Tomu se těžko odolává – čerstvé, sezonní jídlo, navíc sladkovodní ryba… Dále padla volba na Kapří hranolky s koprovou majonézou plus zelný salát a Marinované hovězí maso s petrželovou majonézou a chřestem, jako předkrmy. Dvojici hlavních chodů doplnily Smažené hřiby v trojobalu s vařeným bramborem – opět nabídka dne.
Bez okolků – všechno bylo skvělé. Kapří hranolky tak akorát slané a s koprovou majonézou příjemně vyvážené, Marinované hovězí, tedy vlastně carpaccio, jemné a skvěle dochucené. Smažené hřiby mnohokrát v českých hospodách znamenají poslední záchranu suroviny před vyhozením do odpadků, a aby se to na talíři nepoznalo, nechají je na oleji o chvilku déle. Ne však U Matěje. Byly výborné a čerstvé stejně jako zmíněná ryba. Maso křehké, dobře zpracované, brambory naprosto v pořádku a citrónová omáčka perfektní. Skutečně skvělý oběd, který jsme zakončili jahodovým sorbetem. Ten byl přesně takový, jaký v dobré restauraci očekáváte – držel tvar (nachlazená miska je skutečné kouzlo), měl koncentrovanou chuť a nic navíc v něm neobtěžovalo.
Slyšel jsem mnoho názorů na pražské restaurace a některé z nich říkaly, že U Matěje je nejlepší restaurace v Praze. Těžko souhlasit, nesouhlasit, či vůbec hodnotit. Vždy to bude subjektivní a hádat se o tom je zbytečné. Restaurace Jana Punčocháře nemusí být nejlepší a zřejmě si na to ani nehraje. Vlastně si nehraje na nic. Je tím, čím je. Moc hezký interiér, genius loci, zahrada, Jan Punčochář jakožto populární osobnost, což kromě jiného znamená další přísun hostů – to vše utváří konstelaci nazvanou U Matěje. A to jídlo, poctivě uvařené jídlo normálně nandané do talířů, k tomu všemu přesně sedne.
