„Daňová situace na českém trhu s alkoholem není fér. Doba nám navíc přináší několik dalších výzev. Slovenský trh není tak jednoznačný a pro nás ani tak silný jako český,“ říká Rafal Walendzik, který nedávno nastoupil na pozici generálního ředitele Stock Plzeň-Božkov pro Českou a Slovenskou republiku.
Jste ředitelem jak pro český, tak i pro slovenský trh. Jsou mezi nimi rozdíly?
Z pohledu našeho byznysu i z mého osobního určitě. V Česku má Stock 40 procent trhu s alkoholem, na Slovensku pouze 10 procent, takže se na něj musíme v nejbližší době výrazněji zaměřit. V Česku a na Slovensku jsou některé rozdílné kategorie, které trhu dominují. Například Slováci hodně preferují ovocné destiláty, v Česku je naopak druhou nejsilnější kategorií, hned po vodce, Tuzemský, což je i pro mě osobně hodně unikátní kategorie. Kdekoli na světě jsem byl, nikde jsem se s ničím podobným nesetkal. Říkám tomu hnědá vodka.
Na Slovenském trhu nic není jednoznačné, nejde vsadit na jednu-dvě karty. Je tam hodně produktů, které mají potenciál. Například nejde v našem případě primárně pracovat pouze s vodkou, protože je tam silný lokální hráč, roste tam ale velmi dobře třeba segment rumů.
Říkáte, že vodka jedním z nejprodávanějších destilátů. Mluvíme ale o základní vodce nebo o prémiové?
To je dobrá otázka. Prodeje samozřejmě stále dělá klasická základní vodka, kategorie prémiových vodek ovšem neustále roste. Stock Plzeň-Božkov je stejně tak výrobce destilátů, jako distributor. Otázek v tomto kontextu je tedy hned několik. Máme reagovat a začít vyrábět vlastní prémiovou vodku, protože ji zatím nevyrábíme, nebo máme začít více pracovat s prémiovými vodkami našich partnerů Diageo a Beam Suntory? Zatím to nemáme vyhodnocené a sledujeme vývoj trhu. V každém případě trh s vodkou v Česku stále roste, přitom mladší generace zajímá střední a prémiový segment vodky, nezajímá je levná varianta. A globálně právě tuto strategii Stock schvaluje. Mimo jiné chceme samozřejmě pokračovat v osvětě zodpovědného pití alkoholu.
Mluvíme o specifikách trhu, na kterém jste jako nový CEO vlastně čerstvým nováčkem. Je dnes dobrá doba pro byznys s alkoholem?
Je to doba výzev, protože prodeje v některých kategoriích klesají. Netýká se to samozřejmě vína a piva, ale pro Stock a destiláty je to komplikovanější situace. Prodeje piva stagnují, víno v rámci prodejů alkoholu naopak velmi rychle roste. A to jak zahraniční víno, tak i tuzemské, o kterém si mimochodem myslím, že je skvělé. Nicméně v rámci celého segmentu česká vláda stále bohužel nevnímá víno stejně jako lihoviny, což nám dělá problémy. Setkávám se s mnoha odborníky z oboru a společně připravujeme soubor doporučení pro vládu jak tuto situaci řešit.
Pokud mohu navázat, tak co se týče budoucnosti, odhaduji, že porostou především prodeje prémiového, superprémiového a luxusního alkoholu. Otázkou zůstává, jestli se udrží prodeje levného alkoholu a střední cenová hladina.
Je tedy, vzhledem k tomu, co jste teď objasnil, nutné výrazně měnit strategii firmy?
Jsem člověk, který hodně plánuje, a myslím, že teď je potřeba začít měnit strategii, což se kompletně projeví v horizontu tří až pěti let. Na tom právě teď s mým týmem hodně pracujeme a plán dokončíme v několika měsících. Já osobně musím vědět, kam firma směřuje a mí lidé také potřebují vědět, kam firma směřuje. Strategie pro mě neznamená pouze být jedničkou na trhu, ale také otázku, jak se tam dostat.
Samozřejmě nejde o pouze jedinou strategii, ve finálním plánu musí být zahrnuto několik taktik od směřování, kam a jak růst, až po náš plán být do roku 2027 uhlíkově neutrální.
Proč se tedy jako distributor nezačít více věnovat obchodu s vínem, pokud sám říkáte, že víno je momentální vítěz kategorie alkoholů a situace s lihovinami je náročnější?
Věřím, že v mé práci se musím soustředit jedním směrem. Stock má velké množství produktů a proto si myslím, že bychom neměli řídit byznys ve smyslu – prodeje vína rostou, jdeme do toho. To by vlastně bylo hodně podezřelé.
Když se nad byznysem s vínem více zamyslíte, tak vám bude jasné, že je to značně o přírodě a surovinách. Ve víně můžete mít velmi jednoduše dobré a špatné roky, tím pádem nemáte každý rok zajištěný stejný profit. Nejste tedy schopni dát investorům jasnou vizi, kterou naplníte, a celé to z mého pohledu vyvolává hodně otázek. Vlastně je vaše otázka naprosto správná a těžko se mi na ni hledá jasná odpověď, protože sám se nacházím ve fázi pozorování a bojuji sám se sebou. Mám část své práce a práce svého týmu přesunout na byznys s vínem? Výsledky tohoto zkoumání pro mě nejsou vůbec jasné, jsou tu dost velká rizika. Naopak lihoviny jsou mnohem stabilnější, ale zase jsou tu jiné tlaky, jako třeba privátní značky nebo celkový pokles, o kterém jsem už mluvil. Ale tyto výzvy mi sedí, s těmi v tuto chvíli souhlasím.
Takže zůstává pracovat s lihovinami…
Tam slyším nejsilnější volání. Tvrdím, co jsem už řekl – ok, stále roste vodka a Tuzemský, na třetím místě ale rozhodně budou rumy. Češi jsou národem tmavých destilátů a já nevidím důvod, proč by rum neměl růst. Jsem přesvědčený, že i prémiové značky jako Zacapa nebo Abuelo brzy porostou rychleji než doposud.
Když už jsme u těchto kategorií. Pokud se podíváme třeba na americký trh, tak tam za poslední dobu udělala obrovské skoky tequilla. Může nějakým způsobem právě tequilla zamíchat kartami i na českém trhu?
Spojené Státy jsou nejsilnějším trhem pro tequillu celosvětově a mají k tomu dobrý důvod, takže toto je trochu záludná otázka. Mexický trh je naplněný a tequilla pomalu, ale jistě míří ve větším měřítku na západní trh. Neznám ještě čísla, ale vím, že Velká Británie už tequillu hodně objevila.
Je přirozené, že Evropa převezme trendy z USA: Dělo se to v minulosti a děje se to i teď. Všichni velcí producenti na to už jsou připraveni. Z naší strany letos výrazně vstoupí na český trh Sierra Tequila a věříme, že začne posilovat. Otázkou je, kdy se z tequilly u nás stane velký byznys, protože dnes představuje jednu z nejmenších kategorií. Kolikrát musí znásobit své objemy? Desetkrát? Dvacetkrát? Porovnejme si to s ginem, který v minulosti v Česku nic neznamenal. Dnes je to několikamiliónová kategorie, co do prodejů v litrech, a stále roste. Myslím tedy, že tequilla může zahýbat českým trhem. A vstupuje do toho opět mladá generace, která nechce pít to, co vidí doma, tedy bylinné likéry, rumy nebo vodku střední kategorie, naopak hledá něco nového, klidně i nízkoalkoholického. A zde vidím potenciál tequilly. Ano, musíme mladším ukázat, jak na to, jak si z tequilly připravit drink, ale na tuto práci se osobně velmi těším. Už dnes máme spoustu nízkoalkoholických koktejlů s tequillou a bude jich více. Věřím, že celé je to o vzdělávání zákazníka.
A co vaše vlastní značky, jako třeba Fernet nebo novinka Prádlo?
Jsou pro nás obrovsky důležité. Není to jenom o odkazu, který tu chceme zanechat. Jsou významné z několika důvodů. Fernet pro svou popularitu, Prádlo je zase významnou novinkou, na kterou hodně sázíme. Je to whisky a náš názor zní, že pokud máme skvělá česká vína, proč bychom nemohli mít i skvělou českou whisky?
V roce 2019, tedy nedlouho před pandemií korona viru Stock koupil společnost Bartida. S odstupem času – byl to dobrý tah?
Stále si myslím, že skvělý. Nekoupili jsme totiž jenom produkty, ale i nové distribuční kanály. Dostali jsme se tím pádem do restaurací, barů nebo diskoték. Navíc, vloni se nám povedlo zdvojnásobit prodeje produktů Bartidy oproti roku 2019, kdy jsme ji kupovali.
Má Stock v plánu nakupovat i v nejbližších letech?
Stále hledáme nové příležitosti, myslím, že naše akvizice nejsou u konce.
Před tím jsme ale mluvili i o tom, že portfolio společnosti Stock Plzeň-Božkov je hodně široké. Plánujete se tedy některých značek do budoucna zbavit?
Je pravda, že v této polévce je možná až moc hub, ale je několik způsobů, jak se s tím vypořádat. Ano, jednou z nich by bylo některé značky prodat, druhou je zaměřit se pouze na ty nejdůležitější v rámci kategorie, nebo vyzvednout celou kategorii, o které si myslíme, že poroste. Třetí cestou může být subdodávka… Je z čeho vybírat, pokud se chcete v danou chvíli zaměřit na to důležité.
Na poslední tiskové konferenci jste také mluvil o zdanění alkoholu. Jaká je z vašeho pohledu situace na českém trhu, co se těchto daní týče?
V první řadě dnes situace není fér, protože lihoviny mají spotřební daň nějakou, přitom pivo a víno skoro žádnou nebo vůbec žádnou. Přitom láhev vína se cenově mnohokrát bez problémů vyrovná ceně láhve tvrdého alkoholu. Za druhé, daň za alkohol je v Česku jednou z nejvyšších v Evropě. Je úplně jasné, že s tím vláda něco bude muset udělat, protože v opačném případě se lidé zařídí jinak. Buď se začne alkohol pašovat, nebo se stane to, co se historicky stalo na Slovensku, tedy že lidé začnou ve velkém vyrábět vlastní alkohol v domácích podmínkách. A víme, jak to tu naposledy dopadlo. Metanolová aféra za sebou zanechala mnoho mrtvých.
Můžete jako Stock, tedy nejsilnější hráč na českém trhu s alkoholem, nějakým způsobem apelovat na českou vládu?
Tak to nefunguje. Můžeme být a jsme partnerem v diskuzi, ale nejenom my, mám na mysli Unii výrobců a dovozců lihovin. Jsou tu tedy cesty jak tyto rozhovory otvírat, jak ochránit lokální trh a také jak zůstat součástí důležitého projektu Pij s rozumem. Pomalu se propracováváme k závěrům, ale na konci ještě určitě nejsme. Pro nás je alkohol jeden a je jedno, jestli se nachází ve víně, pivu nebo v lihovině. A myslet si, že tvrdý alkohol je nebezpečnější, protože má 40 procent objem alkoholu, je mylné. Většina lidí totiž tvrdý alkohol nepije čistý, naopak si ho míchá, a tedy ředí, tím se dostáváme na 20, 15 nebo klidně i 10 procent.
Připomínám, že stále mluvíme o jednom alkoholu, a jestli někdo za večer vypije láhev vína, šest piv nebo koktejl, pořád je to z tohoto pohledu to samé. Snažíme se o tomto mluvit s vládou, a pokud to bude trvat až moc dlouho, tak riskujeme, že lidé začnou nakupovat alkohol jinde.
