Situace na trhu se champagne víny je aktuálně velmi komplikovaná. Stěžují si všichni – od prodejců až po zákazníky. Vinaři nám distributorům často alokují už i základní vína, a s něčím takovým jsem se za 12 let své praxe s dovozem pěstitelské champagne nesetkal. Není to ale konec všeho a možná se i blýská na lepší časy.
Je tedy situace odlišná oproti třeba posledním dvěma či pěti letům? Pokud se bavíme o dostupnosti champagne, tak to má několik fází a aspektů. Po vypuknutí pandemie COVID-19 v roce 2020 totiž došlo k propadu prodejů cca o 30 %, nicméně během roku následujícího zájem o champagne předstihl veškerá očekávání a způsobil současnou situaci, kdy je ho na trzích nedostatek. Jenomže vyprodukovat a dostat champagne zákazníkům do skleničky nelze přes noc.
Champagne potřebuje čas. Určitě dnes nepijete víno, které se sklidilo letos či vloni. Například v případě základní champagne se jedná o vína z let 2017-2019. Záleží, jak dlouho je vinaři nechali ležet na kalech. Minimálně musí dle pravidel zrát 15 měsíců, ale většinou základy zrají v láhvi 2-3 roky. Nicméně vzhledem k některým problémovým ročníkům či stylu cuvée obsahují mnohá i větší počet rezervních vín z let předchozích. Třeba naše housové Autentista Champagne Non-Dosé obsahuje okolo 40 % rezervních vín z ročníků 2015, 2014 a 2013.
Tragická sklizeň z loňska na nás teprve čeká
Dle zpráv, které mám od vinařů, by se situace měla aspoň trochu stabilizovat v roce 2024. Avšak do toho ještě promluví nedostatek vína z tragické sklizně v roce 2021. To je ročník, o kterém se v Champagni raději nemluví. Takže propadat přehnanému optimismu nedoporučuji.
Často se nás hosté a zákazníci ptají, co nedostatek zapříčinilo. Jedná se o nešťastnou kombinaci vícero faktorů. Jak jsem již zmiňoval výše, v roce 2020 přišel třicetiprocentní pokles poptávky a na to CIVC (Le Comité Interprofessionnel du vin de Champagne je organizace sdružující aktéry výroby a obchodu Champagne, pozn. red.) zareagovala dle mého názoru tím nejhorším možným způsobem. Nařídila totiž pěstitelům nechat 30 procent nadcházející úrody na keřích. Rok 2021 znamenal ohromné zvýšení poptávky hlavně francouzských konzumentů a opětovné nastartování velkých trhů jako USA, UK a některých dalších. Mnozí vinaři se z obav stále pokračující pandemie snažili tuto poptávku uspokojit a doslova si vyprázdnili sklepy. Závěr roku byl pak završen ohromnými ztrátami zmíněné sklizně 2021. To je věc, která se opět projeví v horizontu 2-3 let.
Do České republiky dovážím velmi specifický segment growers champagnes, ale trend, který popisuji, lze sledovat napříč celým trhem se champagne. Lze ho shrnout souslovím – bude toho méně a bude to stát více. S 90 procenty našich vinařů již roky pracujeme alokačním způsobem, tedy každý rok vím naprosto přesně, kolik lahví do České republiky v daný rok dovezeme. Těchto vinařů, jako jsou např. Ulysse Collin či Vouette et Sorbée nebo Charles Dufour, se dotýká spíše situace na vinicích než přehnaná poptávka, protože u nich poptávka již řadu let převyšuje nabídku, a to mnohonásobně. Ovšem třeba u Champagne Fleury, kde nikdy nebylo problém během roku vína doobjednávat, máme dnes alokace i na základní víno. A to je obrovské překvapení. S tím jsem se za 12 let historie firmy nikdy nesetkal.
Ty největší výzvy pro vinaře
Za ty roky, co do Champagne jezdím, pozoruji, že stále více pěstitelů přechází na šetrnější praktiky na vinicích. Celý region jako takový vnímá, že současná zemědělská praxe není udržitelná. S tím souvisí například plánované upuštění od používání herbicidů v roce 2025. Bude samozřejmě záležet na tom, jak to celé nakonec dopadne, ale globální oteplování je v tomto slavném regionu velmi viditelné a vinaři na něj musí čím dál více reagovat. Mnozí tak začali více využívat vinice orientované na sever či pozměnili načasování prací na vinicích, zaznamenal jsem už i experimentování s méně obvyklými, leč v Champagni původními odrůdami.
Řešení je samozřejmě více. V rámci extrémní poptávky v roce 2021/2022 se mi u některých vinařů stalo, že lahve opustily sklep dříve, než bývalo obvyklé. Týkalo se to ale ve všech případech základních vín. I z tohoto důvodu museli výrobci logicky sáhnout ke snížení alokací pro jednotlivé země, aby se situaci podařilo vrátit do normálu a vína mohla dozrát. Proto rok 2023 bude stejně jako ten letošní ve znamení omezených dodávek.
Na první pohled se tedy může zdát, že situace pro rok 2023 nevypadá úplně optimisticky. Opět má věc ale dvě stránky. Měli bychom si určitě zvyknout na to, že opravdu ta špičková vína budou čím dál méně dostupná. Jednak jich bude méně, budou dražší a poptávka vyšší. Na druhou stranu nechci, aby to působilo tak, že nemáme co prodávat. Máme, ale třeba v mnohých případech v omezenějším měřítku. Ano, na druhou stranu u vinařů jako Ulysse Collin, Vouette et Sorbée, nebo Charles Dufour jsou roční alokace pro Českou republiku prodány dříve, než vína fyzicky dorazí. Tam se situace jen tak nezmění, ale dá se s tím pracovat. Má rada tedy zní – nakoupit své oblíbené champagne včas.
