Tradiční česká značka přichází na trh s výroční etiketou slivovice od ilustrátora Dominika Tyla. „Vztah někoho, kdo se v Česku narodil a vyrůstal, slavil narozeniny a svatby i všechno ostatní, těžko může být k slivovici jiný než vřelý,“ vysvětluje v rozhovoru autor vítězného návrhu.
Slavný český výrobce ovocných destilátů, vizovická značka Rudolf Jelínek oslaví 130 let slivovice. Při této příležitosti vyhlásila firma společně s organizací Czechdesign otevřenou soutěž, do níž se přihlásilo 69 konceptů. Uspěl nakonec návrh ilustrátora a grafika Dominika Tyla, který na etiketě odráží minulost společnosti i moderní ilustrátorské tendence.
Na výroční etiketě vystupuje motiv prastaré větve Prabáby Slívy s mohutnými plody, nápis 130 let a znak Vizovic, sídla společnosti, kde se nacházejí i rozsáhlé sady.
Autor vítězného návrhu Dominik Tyl se inspiroval v minulosti a vytvořil návrh, který v sobě tematicky i technicky odráží tradiční díla obalového designu přelomu 19. a 20. století.
Typografie na výroční etiketě se vrací k minulosti a vychází přímo z letáku společnosti z roku 1919. Linie grafiky a kompozice zase odrážejí moderní tendence v současné ilustraci a grafickém designu.
Porotu soutěže zaujalo originální pojetí ve formě ručního linorytu, do kterého autor promítl svůj osobitý styl. Návrh hodnotila jako originální a povedený jak kompozičně, tak barevností. Ocenila, že má v sobě lehkost a vtip a zdařile vystihuje atmosféru Valašska.
„Prabába je symbol pro společnost, její historii, symbolizuje i její odkaz, hodnoty a návaznost na více než 400 let pálení na Valašsku a stává se něčím větším a transcendentním,“ říká Dominik Tyl v rozhovoru pro VisitChef.
Čím vás zadání soutěže oslovilo? Jaký je váš vztah k české nebo moravské pálence?
Řekl bych, že Czechdesign má, co do prezentace umělců, soutěží atp., značné renomé, takže jakákoliv soutěž jím vypsaná stojí za zvážení. Společnost RUDOLF JELÍNEK je potom fenomén sám o sobě. Kombinace výše zmíněného je pak pro ilustrátora/grafika, myslím, neodolatelná. Plus obalový design je něco, co mě fascinuje dlouhodobě. Také jsem chtěl vyzkoušet, zda je pro analogové techniky jako šablonový tisk a linoryt v designu pořád místo. Byl to trochu risk, ale jsem moc rád, že to vyšlo. A co do vztahu k české a moravské pálence, jako někdo, kdo se v České republice narodil, vyrůstal, slavil narozeniny a svatby i všechno ostatní, těžko může být jiný, než vřelý.
Jak dlouho se finální vizuál rodil a co u jeho tvorby považujete za nejnáročnější?
Finální vizuál byla práce na pár dní, sám ani nevím, jestli je to moc, nebo málo. Linoryt je časově relativně náročná technika, ale nevím, jaký aspekt bych mohl považovat za nejnáročnější, celý proces mě moc baví. Možná to bude spíš postprodukce na počítači, ladit barvy, čistit tisk, řešit tisková data atp., to už si člověk jenom nehraje s linem a rydlem.
Můžete v krátkosti popsat, co jednotlivé prvky vizuálu vyjadřují?
Návrh je pojmenovaný Prabába Slíva. Kdybych ho tedy měl popsat povrchně, ten starý strom a jeho vinoucí se větve by symbolizovaly dlouhou „košatou" historii společnosti, kterou má návrh oslavit. A co jiného by mělo růst na prastaré slivoni než největší a nejšťavnatější švestky? Kdybych měl jít víc do hloubky, pokud je Prabába symbol pro společnost, nebo třeba historii, symbolizuje i její odkaz a hodnoty i návaznost na více než 400 let pálení na Valašsku a stává se něčím větším a transcendentním. A proti tomu je potom každý sběrač, ředitel i grafik trpaslík. Plus mi to přišlo vtipné.
Zdroj: Rudolf Jelínek