Občas si člověk zahřeší a dopřeje kvalitní produkt, který stojí opravdu za to. Lahodné máslo zlatavé barvy, sladké a vonící po louce, kde se dojnice pásla před panoramatem majestátních Alp. V daném okamžiku by vás asi nenapadalo, že právě máslo bude to, co zaujme prezidenta USA na důležité schůzce se zástupci restauračního sektoru v Bílém domě.
Přepis rozhovoru z Bílého domu:
D. TRUMP: Jaký je rozdíl mezi másly? Povídej. Jaký je rozdíl mezi máslem do tvé restaurace a tím, co se normálně prodává?
T. KELLER: Je to mimořádné, máslo je opravdový sezónní produkt, máslo má v každém ročním období jinou chuť i barvu. Na začátku -
M. PENCE: To se nedá srovnávat.
T. KELLER: - jara, když je pastva zelená, máslo má -
D. TRUMP: To je super.
T. KELLER: - nádherný odstín do oranžova. A v létě, když krávy spásají více sena, je máslo světlejší. A jeho chuť -
D. TRUMP: Však to Mike právě říkal, nedá se to srovnávat. On to zná (smích).
T. KELLER: - Je -
D. TRUMP: On to zná, však on je z Indiany, on to zná.
T. KELLER: - je obrovský, ale obrovský rozdíl, mezi másly -
D. TRUMP: No nekecej, to je super.
T. KELLER: Ano, to je.
Na jednání byli pozváni zástupci sektoru rychlého občerstvení a fine-diningových restaurací, víceprezident Pence a další zástupci americké administrativy. Na druhou stranu pozváni nebyli zástupci samotných zaměstnanců a majitelů malých restaurací. Jak by se dalo předpokládat, debata se měla vést o připravovaných záchranných krocích na podporu zaměstnanosti, kurzarbeitu, půjčkách a zárukách pro majitele a provozovatele tohoto důležitého odvětví. Jak asi čekáte, prezident Trump rychle odklonil téma s prohlášením, že on už restaurační byznys zachránil, není co projednávat a zeptal se přítomného Thomase Kellera (French Laundry, Per Se, Bouchon - zaměstnává více jak 1000 lidí), jaké máslo má nejraději.
Na pivo do Bílého domu
Z oficiálního přepisu z jednání v Bílém domě by mohl člověk nabýt dojmu, že se pár chlápků a deset zástupců restauračního odvětví sešlo na pivu a poklábosili si o másle. O to méně je představitelné, že se tato scéna odehrála v pracovně Bílého domu v době, kdy umírají tisíce Američanů, miliony z nich přichází denně o práci a kdy jeden z hlavních pohonů ekonomiky - odvětví služeb - letí výkrutem k zemi. Je až zarážející, že prezident Spojených Států nejenže nepovzbudil miliony pracujících, ale ještě se jim vysmál.
T. Keller také během debaty vyzdvihl, že pracovníci v restauračním odvětví zastupují široké pole společnosti bez ohledu na vzdělání, původ nebo náboženské vyznání. Doslova T. Keller řekl, že “jsme otevřeni každému, kdo přijde". Takové floskule ovšem nemohou být brány vážně, protože realita je samozřejmě jinde. Restaurace v USA stojí a padají na pracovní síle imigrantů, nelegálních pracovníků a všeobecně špatně placené pracovní síle (často mimo systém), kteří nikdy na žádnou podporu nebudou mít nárok.
Poraďte si sami, máte mít vatu
Více než 100 minutová diskuze, kdy se prezident Trump stále vracel k máslu a v superlativech vychvaloval svou pomoc tomuto sektoru, tak v plné nahotě odhalila nepříjemnou realitu: žádný plán není, vize není, nicméně všechno bude zařízeno, ale jen v takové míře, jak si to zařídite sami. Situace je ostatně chaotická po celé Americe, každý stát vydává jiná nařízení, provozovatelé restaurací zaměstnancům přikazují a jiní zase zakazují nosit roušky.
T. Keller přišel s máslem a malou rukodělnou mlékárnou jako s tak trochu esoterickým příkladem, na kterém chtěl poukázat na neoddělitelné pouto mezi zemedělci, rybáři, farmáři a dalšími dodavateli, kteří bez restaurací prostě nepřežijí. Ne nadarmo se říká, že mise en place (příprava a organizace ingrediencí a surovin) začíná na farmě nebo na poli a ne v kuchyni. Uvážená, koordinovaná a vládou řízená ochrana pracovníků v segmentu služeb je nezbytná a už v tomto okamžiku je pozdě.